90. pěší divize v posledních bojích

Operace 90. pěší divize probíhaly v závěru dubna 1945 v Bavorsku, v pohoří Českého lesa a severní části Šumavy. Šlo o prostor pod vesnicí Železnou (Eisendorf) až k Železné Rudě (Markt Eisenstein). Ovládnout lesnaté průsmyky bylo složité. Cesty na dlouhém úseku fronty byly rozbahněné, s mnoha překážkami a zátarasy. V horských partiích ještě na mnoha místech ležel sníh. Američané jen s vypětím zvládali denní přesuny v délce 20 km. V celém dlouhém hraničním prostoru zatarasili už několik měsíců před tím němečtí vojáci s pomocí civilních obyvatel většinu hlavních cest poraženými stromy. Postup tak ztěžovalo asi 8 000 kmenů. Dle velení 90. pěší šlo o nejtěžší překážky od Rýna! Pěšáky divize nečekaly již velké bitvy. Šlo o lokální střety či nastražené léčky menších vojenských oddílů wehrmachtu, ale také SS či skupin Hitlerjugend, vedených fanatickými veliteli. Bojové operace Američanů měly mít osvědčený scénář: průzkum, ultimátum nepříteli a případný výstražný dělostřelecký útok.

K jednomu z prvních bojů na původní československé hranici došlo 26. dubna dopoledne v 10.00 hod. u německé osady Schwarzach (Švarcava), 4 km nad vesnicí Rybník. 42. průzkumnou eskadronu, posílenou vojáky 90. pěší divize, zastavila intenzivní střelba, vedená asi 75 německými vojáky právě ze Schwarzachu. Americký průzkum takticky ustoupil zpět, ale za bojovou linií zůstal jeden těžce raněný Američan a dva vojáci byli nezvěstní. Asi v 11.30 hod. se k Američanům dostavil německý poručík a poddůstojník s bílou vlajkou. Veliteli oddílu, poručíku Merillu B. Rudesovi, drze nabídli, aby se postarali o Američana, těžce raněného šrapnelem a poslali delegaci, která jej přemístí. Když vojenský chirurg, kaplan a por. Rudes přešli na německou linii, byl již americký voják mrtev. Poručík Rudes vzápětí tlumočil nepříteli tlampačem 15minutové ultimátum ke složení zbraní, jinak bude vesnice srovnána se zemí. Když tuto možnost odmítl, zahájili Američané střelbu ze samohybných děl M7 Priest. Většinu venkovských domů zničily přesné zásahy a odpor byl tvrdě zlomen. Do zajetí padlo 97 německých vojáků. Padl také jeden ze dvou nezvěstných amerických pěšáků...

Téměř každodenní střety podél čs. hranic Američané zvládali, situace byla však chaotická a linie fronty se měnila doslova s každou hodinou. Nepříjemný zvrat nastal po 25. dubnu 1945 na linii Waldmünchen - Furth im Wald. Právě tady narazili na odpor obávané 11. tankové divize wehrmachtu. Ta se na Domažlicko přesunula ze severu jako součást ustupujících zbytků 7. armády generála von Obstfeldera. Divize měla držet dle rozkazu linii hraničních hor a bránit průnikům do českého vnitrozemí. Američané mohli jen odhadovat její sílu na 3 000 vojáků a asi 10 tanků. Bystřice, Rittsteig, Stadlern, Paadorf, Německá i Česká Kubice, Babylon, Myslív, Svatá Kateřina atd., tady všude došlo k bojovým střetům s různou intenzitou. Americkým průzkumům se opakovaně nedařilo proniknout na čs. území. V otevřeném prostoru Folmava – Maxov – Všeruby narazily na souvislou obrannou linii zmíněné 11. tankové divize. Kromě stíhaček nakonec Američané použili i těžké houfnice M1.

30. dubna dopoledne postupoval 3. prapor 359. pluku ve směru od Folmavy. V čele operovaly roty K a I. U Německé Kubice Američané narazili na zakopané oddíly nepřítele s podporou tanků a několika obrněnců. V palebné hradbě dva z Američanů padli. Dělostřelci přesnými zásahy zničily dva německé tanky a v chaosu americké oddíly pozice Němců obešly a dostaly se až k Babylonu. I tady však narazili na připraveného nepřítele posíleného tanky. I proto se před setměním Američané vrátili zpět. V bojích zajali 50 zajatců.

30. dubna 1945 bojoval už od rána po celý den 3. prapor 358. pluku o důležitou silnici v prostoru Lískové a Capartic. Strmý lesnatý terén podél silnice s mnoha zátarasy neumožňoval rozvinout širší útok. Navíc nebyla dobrá viditelnost, bojové akce ztěžovalo velmi chladné, nepříznivé počasí, na mnoha místech ležel stále sníh a toho dne několik hodin hustě sněžilo. Američané přišli v osadě Černá Řeka o dva tanky Sherman, 6 vojáků padlo, 28 bylo zraněných. Dlouhý úsek bránilo sedm kulometných hnízd s obávanými kulomety MG 42 (tzv. „Hitlerovy pily“) a dva střední tanky Pz. Kpfw. IV. Asi 15 nepřátel padlo. Od jihovýchodu se do Capartic pokoušel probít 2. prapor. Nezastavili ho ani německé tanky a němečtí vojáci, svého cíle, obce Capartice, však do večera nedosáhl. Roli sehrála i ztráta radiového spojení. Do večera Američané postoupili jen o 6 km, vyčistili přilehlé lesy a zajali 110 vojáků wehrmachtu.

Také druhý den 1. května Američané v tomto prostoru umírali. Např. při střetech u Klenčí a Výhledů padli tři vojáci 358. pluku. Tím ztráty bohužel nekončily! Během přesunu najel odpoledne nad obcí Díly plně obsazený jeep s přívěsem plným munice na zamaskovanou protitankovou minu. Při obrovské explozi neměl nikdo v malém autě šanci. Trosky jeepu a roztrhaná těla sedmi pěšáků byla rozmetána v okruhu asi 50 m. Kolem Všerub skončily veškeré bojové akce až 3. května, zbytky wehrmachtu začaly pozice opouštět už v noci na 1. května a německý starosta pak vydal městečko Američanům.

Američany během postupu Bavorskem čekalo množství zátarasů, které mohly znamenat připravený odpor nepřítele. V celém hraničním prostoru česko-bavorské hranice bylo před jarem 1945 poraženo na 8 000 stromů. Americké velení tyto překážky označilo ze nejtěžší od přechodu Rýna!

S blížící se českou hranicí narůstal odpor nepřítele. A přibývalo zarputile bojujících mladých Hitlerových vojáků, příslušníků Hitlerjugend. Americké vojáky často překvapila nečekaná palba, proto nikdy nevěděli, co se může stát v nejbližších hodinách.

Příslušníci německé domobrany tzv. Volksturmu. Muži, kteří bojovali už v první světové válce, byli nuceni se postavit na mnoha místech postupujícím spojencům. Nyní si užívali krátké zajetí. Pro ně válka už definitivně skončila a mohli se vrátit domů...

Tank Sherman z 11. obrněné divize nad vesnicí Schneeberg. XII. sbor z Třetí armády se valil v druhé polovině dubna 1945 Bavorskem podél čs. hranice směrem na jih k Rakousku. Vše bylo překotné, Američané někdy obsadili i pět měst za den.

Americké oddíly postupovaly obezřetně a na nepřítele se snažily využívat osvědčenou taktiku. Průzkum, ultimátum, případné vyjednávání s německými veliteli a výstražný dělostřelecký útok. Pokud odhodlaný nepřítel kapitulovat odmítl, přišel ničivý útok amerických děl a houfnic.

Lesy Bavorského a Českého lesa nebyly pro Američany dobrým terénem k vedení bitvy. Nepřítel dobře využíval hustý porost a jeho děla mohla střílet zblízka. Nebezpečné byly minometné a dělostřelecké granáty, explodující v korunách stromů. Vojáky ohrožovaly sprchy střepin s ostrými kusy dřeva.

Jarní sníh na horských stráních Bavorského lesa (Bayerischer Wald) v r. 1945 a v něm klikaté cesty s dlouhými zástupy zajatých německých vojáků. Mnozí z nich se sami vzdávali dobrovolně a většina byla ráda, že je po všem.

Vesnice Schwarzach (Švarcava) na bavorsko - české hranici. Tady došlo 26. dubna 1945 k jednomu z prvních střetů Američanů s nepřítelem z 11. tankové divize. Poté, co Němci po krátkém boji odmítli následné ultimátum, byla vesnice téměř zničena houfnicemi M7 Priest.

Na konci dubna r. 1945 probíhaly boje u města Furth im Wald, obcí Eschlkam či Rittsteig. Opakované střety se odehrály v lesích kolem Bystřice. 359. pluk tam musel např. ráno 29. dubna odrážet po německé dělostřelbě výpad asi 90 vojáků s podporou jednoho tanku. Američané nepřítele odrazili a zatlačili do lesů…

Český les a horská osada Černá Řeka (Sophienthal). Uprostřed strmých lesů sváděli 30. dubna pěšáci 358. pluku 90. pěší divize celodenní boje o silnici ve směru na Capartice (Nepomuk). Za velmi nepříznivého počasí Američané ztratili dva tanky, měli 6 padlých a 28 raněných.

Příslušníci 358. pluku 90. pěší divize postupují obezřetně 1. května 1945 zalesněným terénem Českého lesa směrem na Klenčí a Chodov. I toho dne budou mít Američané ve svých řadách padlé a raněné!

1. května pronikly oddíly 358. pluku do chodských vesnic pod masivem Českého lesa. 3. prapor dopoledne do Klenčí a vyčistil jeho okolí. 2. prapor obsadil Chodov (na snímku) a jedna četa pokračovala do Pece. Američtí vojáci v plné zbroji sesedli se svých zablácených jeepů a rozdávali Čechům přátelské úsměvy...